Deklarace

Část I.

Cílem a hlavní náplní činnosti ústavu je šíření znalostí o lidské podstatě, společnosti a vesmíru, o prostředí, ve kterém žijeme a ve kterém se společnost vyvíjí, a zejména o podmínkách udržitelnosti pozitivního vývoje jedince i celé společnosti. Tyto podmínky se neustále zhoršují, příčinou jsou stále sílící vnější i vnitřní vlivy, které jsou však nedostatečně známé, zkoumané a mapované.

Bylo by naivní předpokládat, že dosavadní relativní stabilita přírodních podmínek na naší planetě i v jejím vesmírném okolí, zejména relativní absence významných katastrofických jevů potrvá věčně a bylo by nedůstojné pro civilizaci, která se považuje za inteligentní, řešení tohoto problému ignorovat či oddalovat s falešnou nadějí, že se nikdy nestane, anebo že postihne nikoli nás, ale až naše potomky. Bylo by to doslova opovrženíhodné už proto, že budoucí generaci situaci svým chováním nezlepšujeme, ale výrazně zhoršujeme a ponecháváme jí méně prostoru a času k nalezení jakéhokoliv řešení. Tím ji činíme ještě více zranitelnou a nepřipravenou.

Velmi zarážející je současná nízká znalost fyziky Slunce, hvězdy, která je v principu nestabilní a jejíž aktivita nám život sice umožňuje, ale zároveň stále ohrožuje.

Prognostika vývoje podmínek pro udržitelný biologický život je zcela opomíjenou oblastí lidského poznání. Nestala se systematicky rozvíjenou vědou a je více známá z populárního literárního katastrofického žánru, než jako seriózní, na reálných znalostech budovaná vědní disciplína, životně důležitá pro udržitelný rozvoj a budoucnost lidské civilizace.

Ve studiu jednotlivých kritických jevů převažuje soustředění na vnější příčiny, které se vytváří nezávisle na lidské společnosti a jejím způsobu života. Vnitřní, hluboce skryté a neméně děsivé hrozby, které společnost vědomě i nevědomě vytváří, jsou opomíjeny, nebo dosud nerozpoznány. Naprosto mizivá pozornost je věnována zkoumání hrozeb, které se odvíjí od mylného směru rozvoje lidské osobnosti a lidské psychiky zaviněné technologiemi a odklonem od přírody. Snižující se schopnost přežití lidského jedince bez asistence technologických prvků je obecným příkladem. Řešení tohoto okruhu komplexních vědeckých a společenských problémů není možné bez jejich úplné identifikace a úplného pochopení nejen ze strany odborníků, ale i široké veřejnosti. Jedná se o problém všech a všichni musí přispívat k jeho pochopení a řešení.

Náš svět, naše civilizace se stále vyvíjí chaoticky a nesmírně nehospodárně, bez zjevného cíle; narůstá počet obyvatel a ubývají lehko dostupné zdroje. Hospodaření s nimi je sobecké a nezodpovědné. Překonat tento stav nebude snadné, neboť je příliš propojen se špatně chápanou ekonomikou. Společnost musí lépe rozdělovat produkt, který vytváří a rozdělovat ho tak, jak vyžadují potřeby dlouhodobé udržitelnosti lidského rozvoje. To je úkolem ekonomiky jako vědy. Tuto úlohu současná ekonomika neplní, není tak vůbec naprogramovaná. Pokud se ekonomika nestane spolehlivou a racionální složkou života, založenou na vědeckém poznání a uznání potřeb vývoje společnosti a bude pouze iracionální soutěží jedinců o dosažení vlastního prospěchu, nelze řešit ani otázky udržitelného rozvoje. Změnit tento stav znamená postavit ekonomiku na úroveň skutečné racionální vědy, srovnatelnou s ostatními vědami.

Současný model lidské výchovy a výuky není pro současnu kritickou situaci adekvátně připraven a musí se radikálně změnit, ale vůle k takové změně chybí. Nový přístup počítá s výchovou lidského jedince od jeho zrození s cílem porozumět podstatě smysluplného, relativně bezpečného života, vycházejícího z reálné situace a podmínek daných prostředím, které nás obklopuje. Člověk si musí uvědomovat svá omezení vycházející z jeho biologické podstaty a s tím související zkreslené chápání reality (tzv. antropické chápání světa), jejíž projekce v jeho vědomí je silně subjektivní. To významně ztěžuje poznatelnost objektivní reality, ale neznemožňuje ji. Rozvoj fyziky nabízí nové cesty, jak tato omezení překonávat, je to ale velmi obtížný a dlouhodobý proces. Vyžaduje vyvinutou společnost nové generace, která je vědomá a zodpovídá za svoje činy vůči budoucím generacím. Současná společnost tuto odpovědnost dosud nevnímá.

Část II.

Z výše uvedeného vyplývají i témata praktické činnosti ústavu.

  • Publikační činnost.
    Aby bylo možné změnit současný trend vývoje společnosti, který je velmi hluboko zakořeněn, je nutné překonat mnoho překážek. Zvýšit informovanost nejen odborných kruhů, ale i laické veřejnosti o principech udržitelného rozvoje a objasnění podstaty problému je jednou z nich.Ústav se bude věnovat publikační činnosti, jejíž cílem je problémy pojmenovat a vysvětlit, v čem je současný stav neudržitelný. Veškerá argumentace se musí opírat o dokazatelnost uvedených tvrzení, nikoliv o formální a prázdné proklamace.
  • Detekce neutrina.
    Další rozvoj fyziky jako vědního oboru je spjat s problémem detekce neutrina a jiných, dosud hypotetických částic a polí, bez jejichž poznání je však přechod k nové kvalitě poznání objektivní reality znemožněn. Neutrino pravděpodobně ovlivňuje život jedince jako biologické jednotky, přesto neznáme jeho přesné účinky, ani ho neumíme detekovat v potřebném rozsahu.Ústav se proto chce vývojem technologií a metod pro detekci neutrina soustavně zabývat. Prvním krokem v tomto směru bude konstrukce vlastního koincidenčního binárního teleskopu.
  • Solární energie, zdroj energie budoucnosti.
    Dalším tématem a předmětem činnosti ústavu je problematika využitelnosti solární energie, která je jednoznačně jediným přijatelným a zcela reálným zdrojem energie budoucnosti. Bohužel silné individuální ekonomické zájmy ovlivňují její využití a zavádí vývoj této technologie nesprávným směrem a tím její pověst a využitelnost v očích veřejnosti poškozují.Ústav se bude zabývat vývojem výroby levných parabolických solárních koncentrátorů, které chce uvést nejprve do prototypové a následně do sériové výroby.

RNDr. Bohumír Plaček, zakladatel

 

Comments are closed